Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Neparametrické metody odhadu parametrů rozdělení extrémního typu
Blachut, Vít ; Popela, Pavel (oponent) ; Michálek, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá rozdělením extrémních hodnot. V první části je zformulována a dokázána limitní věta pro rozdělení maxim. Dále jsou rozebrány základní vlastnosti rozdělení extrémního typu. Ústřední roli diplomové práce hrají neparametrické odhady indexu extrémní hodnoty. Především je zde odvozen Hillův a momentový odhad, pro které je na základě výsledků z matematické analýzy navržena volba indexu prahové statistiky pomocí metody bootstrap. Odhady indexu extrémní hodnoty jsou srovnány na základě simulací z vhodně vybraných rozdělení, která jsou blízká rozdělení srážkových úhrnů z vybrané dešťové řady. Pro tuto řadu je doporučen vhodný odhad a zvolen index prahové statistiky, což patří mezi nejtěžší úlohy z oblasti extrémních hodnot.
Neparametrické metody odhadu parametrů rozdělení extrémního typu
Blachut, Vít ; Popela, Pavel (oponent) ; Michálek, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá rozdělením extrémních hodnot. V první části je zformulována a dokázána limitní věta pro rozdělení maxim. Dále jsou rozebrány základní vlastnosti rozdělení extrémního typu. Ústřední roli diplomové práce hrají neparametrické odhady indexu extrémní hodnoty. Především je zde odvozen Hillův a momentový odhad, pro které je na základě výsledků z matematické analýzy navržena volba indexu prahové statistiky pomocí metody bootstrap. Odhady indexu extrémní hodnoty jsou srovnány na základě simulací z vhodně vybraných rozdělení, která jsou blízká rozdělení srážkových úhrnů z vybrané dešťové řady. Pro tuto řadu je doporučen vhodný odhad a zvolen index prahové statistiky, což patří mezi nejtěžší úlohy z oblasti extrémních hodnot.
Napětí na devizovém trhu: měření pomocí teorie extrémních hodnot
Zuzáková, Barbora ; Mandel, Martin (vedoucí práce) ; Benecká, Soňa (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá empirickou identifikací měnových krizí a následně diskutuje, zda u takto označených období můžeme v reálných ekonomikách pozorovat charakteristiky a projevy typické pro měnové krize. Jako indikátor je použit index napětí na devizovém trhu, který lze považovat za velmi účinný nástroj kvantifikace tržní nerovnováhy. Přesná kvantifikace tohoto indexu je stěžejním bodem celého empirického experimentu, a proto je značná část práce věnována podrobné analýze různých přístupu ke konstrukci indexu. Ve většině vědeckých článků zabývajících se modelem kvantifikace napětí na devizovém trhu je měnová krize definována deterministicky, tj. měnovou krizí je označováno období, jehož index napětí na devizovém trhu překročí určitý, předem stanovený práh. Naproti tomu tato práce upřednostňuje stochastický přístup využívající teorie extrémních hodnot s cílem dokázat, že právě tyto modely jsou mnohem spolehlivější v identifikování období postižených měnovými krizemi. V praktické části práce demonstrujeme aplikaci modelu na reálná data, a to na vzorku čtyř států střední Evropy v období mezi roky 1993 a 2012, případně 1993 a 2008, jmenovitě sledujeme Českou republiku, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Tyto země podstoupily podobný vývoj začátkem devadesátých let, kdy docházelo k reformacím jejich ekonomik z centrálně plánovaných na tržně řízené, a jejich nově vzniklé měny mohly být vystaveny podobným atakům ze strany devizových spekulantů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.